V současné době chováme 2 plemena hrabavé drůbeže:

 

zdrobnělé malajské bojovnice rodobarvé

 

zdrobnělé faverolky lososovité

 

A jak jsme začímali s drůbeží si můžete přečít v sekci o našich začátcích (odkaz v okénku vpravo nahoře).

 

 

  Naše první malajky jsme si přivezli v roce 2007 od pana Sedláka z Budišova u Třebíče. Vzhledem k neustálenosti tohoto barevného rázu to bylo hejnečko trochu neucelené. Byla tam slepička, která typem i zbarvenim připomínala pšeničnou ko šamo, druhá zase vypadala jako novoanglická bojovnička. Kohoutci byli nádherní všichni. Byť jsem zastáncem toho, aby chovatel na výstavě předváděl výhradně své odchovy a ne zvířata, která nakoupí, předvedli jsme kolekci na Výstavě Vysočiny v Bohdalově. Bylo to z důvodu, že jsme se potřebovai trochu zorientovat, jakou kvalitu zvířat máme doma. Ještě jsme toto plemeno neměli v oku a byli jsme na pochybách, které jedince dál do chovu použít. Moc nás potěšilo, že jsme na naše miláčky dostali čestnou cenu, i když to vypadá, že jsme se "chlubili cizím peřím."

 

 

 

 

 

Naše první hejno malajek od pana Sedláka

 

  Ročník 2008 se nám docela vydařil. Velký úspěch slavili naši odchovanci na výstavě v Brně na Jihomoravských dožínkách. Tam slepička i kohoutek dostali nádherných 98 bodů a známku SE. Sice o měsíc později ti stejní jedinci dostali na výstavě v Bystřici nad Pernštejněm "pouhých" 93,5. Ale oč bylo naše překvapení větší, že o další měsíc později tato stejná kolekce na výstavě v Bohdalově dostala výluku. Je to zkrátka o vkusu rozhodčích a chovatel se tím nesmí nechat odradit. Ono není moc posuzovatelů, kteří mají v bojovničkách jasno, navíc malajky v rodobarvém a zlatokrkém rázu ještě neviděli (na výstavě v Soběslavi nám je posuzovali jako modře divoké!).

 

 

 

 

 

Jihomoravské dožínky - Brno, čestná cena SE 98 bodů.

 

  Ročník 2009 byl už méně vydařený, co do kvality i kvantity. Bohužel jsme ještě na jaře neměli s dostatečným předstihem připravené chovatelské zařízení pro oddělení jednotlivých plemen, tak jsme začali líhnout velmi pozdě, navíc téměř celá dubnová líheň byli nedopatřením kříženci se zdrobnělou faverolkou lososovitou a zdrobnělou šumavankou zlatou černě stříkanou. Spíše ze zvědavosti si do dalšího roku necháváme i některé slepičky - kříženky. Od kříženek s faverolkou očekávám zlepšení barvy oka a mohutnější hrudník a od kříženky se šumavankou zmenšení hřebene a lepší snášku. Postupem času se ukáže, jestli je to "slepá ulička," či nikoliv. Jinak co se týče čistých malajek, tak se nádherně povedly v barvě zlatokrké, ale bohužel jen slepičky. U kohoutků vyběhly růžové běháky. U rodobarvých se zase povedly jen 2 slepičky a 1 kohoutek, bohužel v pozdní várce až v červenci. Takže tento ročník kuřat jsme ani nekroužkovali a některé jedince si necháme s nadějemi a očekáváním do příštího roku. Abychom trochu oživili krev, nakoupili jsme od pana Hanuše z Chrlic u Brna 2 kohoutky a 3 slepičky z křížení se zdrobnělou vlaškou rodobarvou. Od tohoto křížení si slibujeme tmavší barvu (hlavně na břiše kohoutů) a také zvýšení snášky. Je před námi nelehká práce postupného přikřižování a přísné selekce, ale doufáme, že to někam povede.

 

 

 

 

 

Naše sázka do loterie do budoucna, kříženec z. malajky x z. vlašky

 

 

Rok 2010 přinesl hodně radosti. Nelíhli jsme moc velký počet kuřátek, protože víme, že toto plemeno není jednoduché udat. Ale právě zájem o něj nás dost překvapil. Máme velkou radost, že vzrůstá počet chovatelů tohoto plemene. Odprodali jsme starší chovné kmeny a do příští sezóny si necháváme kmen 1,3. Líhnout bychom chtěli již brzy na jaře, aby do podzimních výstav byla kuřátka pěkně narostlá. Letošní ročník kuřátek byl vydařený, jen se nám objevovaly v chovu nežádoucí růžové běháky. Naštěstí máme spoustu známých, které můžeme nestandardními zvířaty zásobovat. U kohoutů se nám podařila zlepšit celková výška a ocas. Naše chovtelské snažení bylo korunováno čestnou cenou na Výstavě.

 

=====================================================================================================

Zdrobnělé faverolky lososovité

 

Původně jsme vůbec neměli v úmyslu toto plemeno chovat, ale měli jsme místo v líhni a bylo nám líto, aby líheň jela poloprázdná. Tak jsme náhodou na inzerát od pana Jedličky ze Šlapanic u Brna koupili násadová vajíčka tohoto plemene jen na doložení líhně. Nicméně se nám toto plemeno tak zalíbilo, že jsme se rozhodli u něj zůstat. Spolu s netradičním vzhledem malé sovičky (jak jim říkáme) jsou faverolky zajímavé i docela dobrou snáškou, která trvá i během zimy, což u nás na Vysočině oceňujeme. Podařilo se nám natrefit na kvalitní zvířata již od začátku. Později jsme dokoupili ještě pár nepříbuzných zvířat také od pana Jedličky a postavili jsme si vlastní základnu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sezóna 2009 byla pro nás velmi úspěšná. V dubnové várce se nám podařilo nalíhnout nekolik kuřátek, ale většina byla bohužel kříženci s malajkou a šumavankou. Květnová a červnová várka vyšly už perfektně. Samozřejmě jsme museli vyselektovat několik nestandardních jedinců, u kterých se objevily vady: tzv. kačení prst (zadní prst nesměřuje dozadu, ale visí bezvládně z běháku a směřuje do prostoru mezi běháky), krátký a velmi zahnutý zobák a pak i 6 prstů na jedné noze. Naštěstí pro líbivý vzhled jsme neměli problémy i nestandardní jedince umístit jako okrasu dvora. Na výstavu do Bohdalova jsme dali 5 kolekcí a obdrželi jsme čestnou cenu. Velice nás potěšila pochvala posuzovatele pana Šípa, že všech 5 kolekcí máme nádherně vyvážených v typu. Do sezóny 2010 si necháváme 15 slepiček a uvidíme, jak se zadaří.

 

 

 

 

 

 

Sezóna 2010 byla na faverolky slabá. V první várce z líhně nebylo ani jediné kuře. Tak jsme vymněnili kohouta a začalo se dařit. I když líhnivost byla i tak dost nízká, cca 30%. Nicméně jsme byli rádi i za to málo kuřátek. Kuřátka byla vitální a neměli jsme žádné úhyny. Skoro u třetiny kuřat se objevila vada špatného postavení prstů na noze. Dále jako nedostatek se u slepiček vyskytlo silnější pepření v lososovité barvě a u kohoutků byly velké nedostatky též v barvě (černé kopinatění v krčních závěsech, slonovinová barva krčních závěsů utíkala do stříbřita a měděné zrcadlo bylo málo výrazné). Méně než loni se objevily vady hřebene. Nicméně letošní ročník faverolek byl celý určen na prodej, tak alespoň víme, co máme příští rok očekávat, až si budeme líhnout pro vlastní potřebu další chovnou generaci.

 

====================================================================================================================

 

 

 

V sezóně 2010 jsme se rozhodli pro chov kachen indických běžců. Jako základ chovného hejna jsme chtěli zvířata od pana Procházky, nicméně jemu se letos nedařilo, tak máme slíbená kachňata na příští rok. Ale aby tu nebylo tak prázdno, vzali jsme si násadová vajíčka od manželů Loučkových. Jejich běžci jsou sice "dvorková směs", ale pokusíme se je nějak dostat do standardního vzhledu. Z nalíhnutých kachňátek jsme si nechali 4 kačenky (2 modré, 1 černou a 1 divoce zbarvenou). Nepříbuzného kačera jsme dostali též od manželů Loučkových. Je černý, s drobnějšími nedostatky (bílá pírka v náprsence a o něco světleší zobák). Necháme se překvapit, co se objeví v další generaci.